|
Irsko[5] (irsky Éire, anglicky Ireland[6], také irsky Poblacht na hÉireann a anglicky Republic of Ireland,[7] Irská republika) je stát v severozápadní Evropě, zaujímající zhruba pět šestin povrchu stejnojmenného ostrova. Irsko sousedí na severu s částí Spojeného království – Severním Irskem. Jeho břehy omývá na západě Atlantský oceán, na východě Irské moře, na jihovýchodě Svatojiřský průliv a na jihu Keltské moře. Irsko je unitární parlamentní republika v čele s prezidentem. Hlavním městem je Dublin (irsky Baile Átha Cliath). Samostatné Irsko je výsledkem mnoholetého boje za nezávislost na Spojeném království Velké Británie a Irska. 29. prosince 1937 se Irská republika stala nástupcem Irského svobodného státu, jenž byl založen 6. prosince 1922. Ačkoliv se irský hrubý domácí produkt na hlavu ve světovém měřítku pohybuje mezi 12. až 17. místem, v závislosti na zdroji,[8][9][10] bývalo Irsko jedním z nejchudších států západní Evropy a mělo vysokou míru emigrace. V 50. letech 20. století byla zavedena ekonomie protekcionismu a Irsko se v roce 1973 připojilo k Evropskému společenství (současné Evropské unii). V 80. letech 20. století vedla ekonomická krize Irsko k započetí velkých ekonomických reforem. Následná liberální ekonomická politika (mj. výrazné snížení daní ve srovnání s ostatními zeměmi EU) vedlo k celkové ekonomické prosperitě v letech 1995–2007. Období si díky tomu i vysloužilo přezdívku „Celtic Tiger“ (česky „keltský tygr“).[11] Avšak v návaznosti na celosvětovou finanční krizi bylo v roce 2008 toto období rychlého ekonomického růstu uťato.[11] Irsku náleží jedenáctá příčka žebříčku indexu lidského rozvoje (2014). Stát se pyšní největší kvalitou života na světě – drží první místo[12] v indexu kvality života z roku 2005 – a umístil se na šestém místě v světovém indexu míru (2012)[13][14]. Irsko je také velmi dobře hodnoceno za vzdělávací systém, politickou svobodu a lidská práva, svobodu tisku a ekonomickou svobodu. V roce 2012 se Irsko nacházelo na 170. (osmém místě odzadu) v indexu zhroucených států.[15] Irsko je členem Evropské unie a OSN a zakládajícím členem OECD a Rady Evropy. Irská neutrální politika znamená, že není členem NATO, přestože se podílí na mírových operacích OSN. Etymologie Ve čtvrtém článku Ústavy Irska je uveden irský název státu Éire a jeho anglická alternativa Ireland.[6] Běžnou praxí je však omezení používání názvu Éire v jiných jazycích, než je irština. Místo toho by se pro anglické překlady měl používat (a používá se) název Ireland,[16]. Podle zákona z roku 1948, který upravoval přenos zbývajících povinností monarcha na voleného prezidenta, je jméno Republic of Ireland (irsky Poblacht na hÉireann, česky Irská republika)[7] pouze „popisem státu“, ale není jeho oficiálním jménem. Tím zůstává nadále jméno Irsko. Změna názvu státu by vyžadovala změnu ústavy. Původ označení Éire a tím pádem i Ireland je značně nejasný.[16][17] Výklady původu názvu starými irskými legendami však jsou pro etymologický výzkum takřka bezcenné.[17] Navzdory nejasnostem je nade všechny pochybnosti, že se jedná o název velmi starobylý. Již v geografických zdrojích starověkého Řecka z 5. století př. n. l., se objevuje název Ierne.[16] Ptolemaiova mapa světa přibližně z roku 150 n. l. má pro Irsko označení Iouernia, kterýžto název byl do latiny transliterován jako Iuverna.[16][18] V Caesarově díle se pak už nachází název Hibernia, jenž pravděpodobně vznikl kontaminací původního označení a latinského slova hibernus, který znamená česky chladný, zimní.[16][18] V rané irské literatuře se pak objevuje staroirský termín Ériu, ze kterého se vyvinul již zmíněný současný název Éire.[16][18] Z tohoto základu se přidáním germánské koncovky -land, charakteristické pro pojmenování země, vytvořil současný anglický název Ireland. V jazycích příbuzných irštině, velštině a bretonštině se používaly pro označení Irska tvary Ywerddon, Iwerdon a Iverdon,[17] vycházející z protokeltského *ɸīwerjō. V současné době se pak jedná o tvar velšký Iwerddon a bretonský Iwerzhon; dále také kornsky Iwerdhon. V irské mytologii byl Ériu jedním z božských eponymů pro Irsko, společně s eponymy Banba a Fódla.[16] Dějiny Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Irska. Dublinský pomník Velkého irského hladomoru, který zahubil okolo 1 milionu Irů Irsko je nástupcem dominia nazývaného Irský svobodný stát. Toto dominium vzniklo 6. prosince 1921, když celý Irský ostrov vystoupil ze Spojeného království Velké Británie a Irska. Nicméně hned další den se parlament Severního Irska podepsal pod angloirskou dohodu, aby se připojilo zpět ke Spojenému království. Tato událost je známá jako rozdělení Irska. Irský svobodný stát zanikl v den, kdy bylo formálně založeno Irsko – tedy 29. prosince 1937. V roce 1973 se Irsko připojilo k Evropskému společenství (současné Evropské unii). Geografie Související informace naleznete také v článku Irsko (ostrov). Satelitní pohled na Irsko Pastviny v hrabství Cork Irský ostrov je s rozlohou 84 412 km² druhým největším z Britských ostrovů. Omývají jej vody Atlantského oceánu na západě, Keltského moře na jihovýchodě a Irského moře na východě. Irsko používá GMT (UTC), v Irsku označovaný jako Ireland Standard Time (IST).[1] Stejně jako ve všech zemích EU zde letní čas začíná poslední březnovou neděli v 1.00 UTC a končí poslední říjnovou neděli v 2.00 UTC. Čas se pak posouvá na UTC+1.[1] Povrch Povrch Irska je převážně nížinatý, zejména pak v centrálních oblastech. Hornatiny se vyskytují v blízkosti pobřeží. Nejvyšším vrcholem je Carrauntoohil (1041 m n. m., irsky Carrán Tuathail) v pohoří Macgillycuddy's Reeks. Mezi další významná pohoří patří: Wicklow Mountains na východě a Antrim Plateau v Severním Irsku. Vodstvo Nejdelší řekou nejen Irska, ale i Britských ostrovů je 386 km dlouhá řeka Shannon. Na jejím toku jsou tři velká jezera (po proudu): Lough Allen, Lough Ree a Lough Derg. Největším jezerem ostrova je Lough Neagh v Severním Irsku. Ostrov si vysloužil přezdívku „Smaragdový ostrov“ díky bujné vegetaci,která je zde díky mírnému klimatu a častému jemnému dešti. Příroda Pohled na oblast Kerry Na většině území Irska leží louky a vřesoviště. 15 % území pokrývají rašeliniště a 5 % rozlohy zaujímají původní listnaté lesy. V zemi překvapivě rostou vavříny, myrty a planiky, které rostou především ve středomoří. Irská fauna už není tak bohatá, jak bývala před příchodem lidí. S jejich příchodem vymizely zdejší populace bobrů, divokých koček, medvědů a vlků. Dnes zde žijí hlavně drobní hlodavci, ptáci a ovce. Vůbec tu nežijí hadi. Nejhůře obdělavatelná půda leží v jihozápadních a západních krajích. Tyto části jsou velmi hornaté, s nádhernými výhledy. Klima Podrobnější informace naleznete v článku Podnebí Irska. Hlavní vliv na podnebí v Irsku má Atlantský oceán s teplým Severoatlantským proudem.[19] Díky tomu panuje v Irsku podle Köppenovy klasifikace podnebí mírné oceánické podnebí – klasifikace Cfb.[20] To znamená, že výkyvy teplot v Irsku nejsou tak vysoké, jako v jiných oblastech se srovnatelnou zeměpisnou šířkou. Mořský vliv na teploty je nejsilnější na západním pobřeží, směrem do vnitrozemí se pak snižuje.[19] Převládají zde teplá léta a mírné zimy. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 9 °C.[21] V lednu dosahuje přibližně 5 °C a v červenci stoupá k 15 °C. Aranské ostrovy na západním pobřeží Irska Roční úhrn srážek se zde pohybuje od 800 do 2800 mm.[19] Nejvíce prší na severozápadě, západě a jihozápadě – na návětrné straně ostrova. Nejvíce srážek spadne v zimě, zatímco nejméně se jich vyskytuje na začátku léta.[19] Sníh je v Irsku velmi neobvyklý. Silné sněžení však může způsobit potíže v dopravě či poškození přenosové soustavy.[21] Pokud se však sníh objeví, bývá to nejčastěji v období od listopadu do dubna, obzvláště pak v lednu a únoru; výjimečně byl sníh zaznamenán i v září a květnu.[22] Průměrná doba se sněhovou pokrývkou se pohybuje od 5 dní na jihozápadě do 24 dní na severu země. Typická délka trvání sněhové pokrývky hlubší než 1 cm, ač se rok od roku liší, se pohybuje od jednoho do dvou dnů v pobřežních oblastech, kdežto ve vnitrozemí to může být až 10 dní; nejdelší sněhovou pokrývku pak zaznamenávají Wicklow Mountains – až 30 dní.[22] Průměrná doba slunečního svitu je v Irsku 3,25–3,75 hodin denně, zatímco celoroční doba se pohybuje mezi 1400 a 1700 hodinami.[23] To znamená, že více jak polovinu roku je nad Irskem zatažená obloha – kvůli již zmíněnému vlivu Atlantského oceánu a přidružených tlakových níží.[23] Nejslunečnějšími měsíci jsou květen a červen s průměrným denním slunečním svitem mezi 5 a 6,5 hodinami.[23] Nejvíce slunečního svitu dopadá v jihovýchodní části země (až 7 hodin).[23] Nejméně slunečního svitu naopak na Irsko dopadá v prosinci, hodnoty se pohybují od hodiny na severu po 2 hodiny na jihovýchodě.[23] Politika Prezident Michael D. Higgins Irsko je unitární parlamentní republika. Dvoukomorový parlament se nazývá Oireachtas, horní komorou je senát – Seanad Éireann a dolní komorou je poslanecká sněmovna – Dáil Éireann. Zatímco senát má 60 členů, sněmovna má 166 členů. Sídlem parlamentu je Leinster House v Dublině. Předseda vlády se nazývá Taoiseach, je jmenován prezidentem na návrh Dáilu. Současným Taoiseachem je Enda Kenny ze strany Fine Gael. V čele státu stojí prezident (irsky Uachtarán na hÉireann), volený na sedmileté funkční období – může být zvolen na maximálně dvě období. Funkce prezidenta je spíše reprezentativní. Současným prezidentem je od roku 2011 Michael D. Higgins. Administrativní dělení Administrativní dělení Irska na hrabství Podrobnější informace naleznete v článcích Administrativní dělení Irska, Irské provincie a Irská hrabství. Irsko se tradičně rozděluje do čtyř provincií – Connacht (irsky Connachta), Leinster (irsky Laighin), Munster (irsky an Mhumhain) a Ulster (irsky Uladh), dříve též existovala provincie Meath (irsky an Mhí) – tzv. Střední království. Provincie se dále dělily na 32 hrabství pro administrativní potřeby britské správy. Šest hrabství Ulsteru zůstává pod britskou správou díky referendu z roku 1973. Zbylých 26 hrabství nyní tvoří Irskou republiku. Jsou to: Carlow Cavan Clare Cork Donegal Dublin Galway Kerry Kildare Kilkenny Laois Leitrim Limerick Longford Louth Mayo Meath Monaghan Offaly Roscommon Sligo Tipperary Waterford Westmeath Wexford Wicklow Zvláštní samosprávné postavení mají města Dublin, Cork, Limerick, Galway a Waterford. Zbytek hrabství Dublin je rozdělen na Dún Laoghaire – Rathdown, Fingal a Jižní Dublin. Hrabství Tipperary se pak dělí na Severní a Jižní Tipperary. Kód popisující jednotlivá hrabství je ISO 3166-2:IE. Pro každé hrabství má tvar IE-AA, kde AA je jedno- či dvoupísmenná zkratka hrabství. Obyvatelstvo Související informace naleznete také v článku Obyvatelstvo Irska. Genetické výzkumy ukazují, že první osadníci Irska migrovali z Pyrenejského poloostrova během konce doby ledové. Po mezolitu přinesli migranti z neolitu a doby bronzové do Irska keltskou kulturu a jazyky. Kultura se rozšiřovala po ostrově a gaelské tradice se staly v Irsku převládající. Dnes mají Irové převážně gaelský původ, a přestože část populace je norského, anglonormanského, anglického, skotského, francouzského a velšského původu, tyto skupiny netvoří výrazné menšiny. Gaelská kultura a jazyky tvoří významnou část národní identity. Ve Spojeném království jsou irští Travellers etnická menšina, politicky spojeni s pevninskými romskými a cikánskými skupinami, ale v Irsku ne – tam jsou klasifikováni jako „sociální skupina“. Obyvatelé Dublinu slaví Den svatého Patrika Irsko má nejrychleji rostoucí (do počtu) populaci v Evropě. Růst v roce 2006 byl 2,5 %, třetí rok bez přerušení byl větší než 2 %. Tak rychlý růst může být přičten klesající úmrtnosti, zvyšující se porodnosti, vysoké imigraci – imigranti nyní tvoří přibližně 10 % irské populace. Významným faktorem růstu je i fakt, že Irsko je jedna ze tří zemí Evropské unie (spolu s Maltou a Polskem), kde jsou zakázány potraty (jsou povoleny pouze v případě ohrožení života matky).[24] Jazyky Nenárodní skupiny v Irsku v roce 2006, které mají více než 10 000 příslušníků. Neevropské skupiny jsou zobrazeny odděleně Oficiální jazyky v Irsku jsou irština a angličtina, přičemž převládá angličtina. Lidí žijících v irsky mluvících komunitách, Gaeltachtech, jsou pouhé desetitisíce. Žijí izolovaní převážně na západním pobřeží. Silniční značky jsou většinou dvojjazyčné, ale v Gaeltachtech jsou pouze irsky. Pouze v angličtině je většina veřejných vyhlášek a tisknutých médií. Většina vládních publikací a formulářů je jak v angličtině, tak v irštině, a občané mohou se státem jednat i v irštině. Podle sčítání lidu v roce 2006 je 1 656 790 lidí (39 %) v Irsku schopno domluvit se irsky; přestože není dostupný žádný průzkum pro anglicky mluvící, nejspíše jich bude téměř 100 %. Irská populace se v posledních letech podstatně zvětšuje. Mnoho tohoto populačního růstu může být připisováno imigrantům a vracejícím se Irům (často s dětmi narozenými v cizině), kteří ve velkém počtu emigrovali v dřívějších letech velké nezaměstnanosti. Mimo to je porodnost v Irsku dvakrát větší než úmrtnost, což je ve státech západní Evropy velmi neobvyklé. Přibližně 10 % irského obyvatelstva tvoří obyvatelé cizí národnosti. Sčítání lidu 2006 Central Statistics Office publikovala předběžná zjištění z sčítání lidu v roce 2006. Ukazují toto:[25] Celková populace Irska byla 23. dubna 2006 4 234 925 obyvatel, což je o 317 722 (8,1 %) více než v roce 2002. Celkový počet nenárodních obyvatel (občané pocházející z cizí země) v Irsku je 419 733 (okolo 10 %), navíc 1 318 lidí „bez národnosti“ a 44 279 lidí bez uvedené národnosti. Největší počet imigrantů pochází ze Spojeného království (112 548), následováno Polskem (63 267), Litvou (24 628), Nigérií (16 300), Lotyšskem (13 319), USA (12 475), Čínou (11 161) a Německem (10 289). Populace z roku 2006 byla naposledy překonána v roce 1861, kdy v Irsku bylo 4,4 milionů lidí. Nejmenší populace Irska byla zaznamenána v roce 1964 – 2,8 milionů. Všechny provincie Irska zaznamenaly nárůst populace. Populace Leinsteru vzrostla o 8,9 % a populace Munsteru o 6,5 %. Hospodářství Podrobnější informace naleznete v článku Ekonomika Irska. Na většině irských silničních značek je irský i anglický nápis. V současnosti je nejméně rozšířeným odvětvím irského hospodářství zemědělství. Vytváří asi 5 % HDP. Jen pro srovnání: služby 49 % a průmysl 46 %. Irsko má nepříliš významné nerostné bohatství. Těží se především olovo a zinek, dále měď, rašelina, stavební materiál, stříbro a zemní plyn. Rozvíjí se především průmysl chemický a petrochemický, elektronický, kovozpracující, nábytkářský a potravinářský. Vyrábějí se zde i dopravní prostředky a počítače. Nejdůležitějším odvětvím zemědělství je tradiční chov ovcí, ovčí vlna je vyvážena do jiných zemí. Dále se také pěstují brambory. Zajímavosti To, že se na ostrově nevyskytují hadi, je vysvětleno legendou. Údajně je měl z ostrova vyhnat svatý Patrik, patron Irska. V cizině žije více lidí irského původu (desítky milionů) než v samotné zemi. V roce 2013 uvedlo irský původ 33.3 milionů Američanů.[26] Na počest svatého Patrika se každoročně 17. března slaví po celém světě Den svatého Patrika. |
About us|Jobs|Help|Disclaimer|Advertising services|Contact us|Sign in|Website map|Search|
GMT+8, 2015-9-11 20:13 , Processed in 0.155290 second(s), 16 queries .
